DEN JAZYKŮ
HN - BRUSEL/PRAHA 26. 9. 2005
Ještě před rokem nebylo moc co oslavovat. Na 26. září 2004 sice -stejně jako na dnešek - připadal Evropský den jazyků, v nových zemích unie se o tom však radši taktně mlčelo. Brusel měl tou dobou pověst evropského Babylonu, kde se sice mluví polsky, maďarsky či česky, devět nových řečí EU tu ale nemá kdo tlumočit a překládat.
Za rok se však unijním institucím podařilo část restů dohnat. Přestože češtináři stále ještě na mnoha místech chybějí, rok a půl po rozšíření je už nemyslitelné, aby ve Štrasburku zasedali europoslanci a česká tlumočnická kabina zůstala prázdná. Přesně to se přitom loni běžně stávalo.
Přetahování o Čechy
"Oproti loňsku se to o moc zlepšilo", říká Ivana Čeňková, která pro parlament, komisi a Evropskou radu pracuje jako tlumočnice na volné noze. Externistů, kteří složili speciální zkoušky a dokážou tlumočit z češtiny do angličtiny, francouzštiny nebo němčiny, je nyní asi šedesát. "Protože Evropský parlament má jen osm, Evropská komise šest a Evropský soudní dvůr pouze jednoho tlumočníka na češtinu, unijní instituce se o nás docela perou", přiznává Čeňková. Tato čísla se týkají rodilých mluvčí, tj. tlumočníků v české kabině. Z češtiny do jiných jazyků tlumočí i ostatní kolegové, i když je jich ještě málo. Poznámka A.Rogner Pokud by komise neměla k dispozici externisty, dokázala by svými šesti češtináři obsadit jen dvě akce najednou. Každý den se přitom v městech unie koná v průměru padesát až šedesát zasedání.
Prázdná místa v komisi
Zatímco tlumočníci jen pro Evropskou komisi ročně "odtlumočí" v přepočtu přes 10 tisíc dní, její překladatelé převedou z jednoho unijního jazyka do druhého kolem 1 300 000 stran textu. "Od května 2004 do konce června 2005 jsme zaměstnali 429 překladatelů pro nové jazyky EU", tvrdí ve své poslední statistice úředníci z komise. S češtináři pochodili jen částečně, a tak je česká překladatelská sekce momentálně vůbec nejmenší ze všech. Na rozdíl od Výboru regionů či Rady ministrů, kde mají od 1. září plný stav, v Evropské komisi stále chybí čtrnáct lidí schopných překládat do češtiny. "Všichni tu už netrpělivě čekáme, až budou u konce druhé konkursy a nám dorazí nějaké posily", řekl HN úředník z Bruselu, který však nemá oprávnění hovořit s tiskem. "S těmi úplnými začátky se to vůbec nedá srovnávat. Od té doby sem přišla spousta nových lidí".
Změny jsou, ale pomalé
Zlepšení registrují i ti, jimž je tlumočení a překládání adresováno především: poslanci europarlamentu. Pro řadu z nich ale změny neprobíhají dost rychle. Janu Zahradilovi (ODS) například vadí, že se do češtiny dodnes netlumočí ani na jednom z parlamentních výborů, jichž je členem. "Ne že by nám to působilo problémy, všichni jsme schopni domluvit se některým ze světových jazyků", říká. "Ale pokud nám před vstupem slibovali, že žádný národ nebude jazykově diskriminován, pak proti tomu musím dál protestovat". Podobně to vidí i europoslanec Jaromír Kohlíček z KSČM. "Ve výboru pro dopravu a turistiku se sice od jara do českého jazyka tlumočí, ale museli jsme si to vybojovat". Své příspěvky zpočátku schválně začínal česky, byť věděl, že tlumočení není zajištěno. "Občas se sice vyskytnou potíže, ale rozdíl je určitě vidět", shrnuje Libor Rouček (ČSSD).
************************************************************
A ještě něco - nejen pro němčináře
Nejvíc Čechů se dorozumí německy
HN, BRUSEL/PRAHA, 26. 9. 2005
Češi jsou na evropské poměry nadprůměrně jazykově vybavení. Vyplývá to z aktuálního průzkumu veřejného mínění Eurobarometr, který v Bruselu zveřejnila Evropská komise. Podle výsledků šetření, jehož se v pětadvaceti zemích EU, Chorvatsku, Turecku a turecké části Kypru zúčastnilo skoro 30 tisíc lidí, se jiným než mateřským jazykem v Česku domluví 60 procent dotázaných. V unii přitom druhou řečí vládne pouze každý druhý. Z unijních nováčků si lépe než Češi vedli (nebo se lépe ohodnotili) jen obyvatelé tří pobaltských republik, kteří se většinou bez potíží domluví rusky. Jazykově zdatnější jsou dále Malťané, Slovinci, Kypřané a Slováci. Slováci, na rozdíl od Čechů, houfně uváděli, že se dorozumí česky. Zatímco na Slovensku mezi cizími jazyky zvítězila čeština, Češi nejčastěji tvrdili, že umí německy. Němčinu zařadilo na první místo 31 procent dotázaných. Následovala angličtina (24 procent) a ruština (19 procent). Vůbec nejrozšířenějším jazykem EU je angličtina - mluví jí skoro polovina obyvatel pětadvacítky. Díky rozšíření unie na východ si ale výrazně polepšila i němčina. Na pomyslném žebříčku cizích jazyků je druhá, před francouzštinou.
Z Lucemburska
--------------------------------------------------------------------
26 septembre: Journée européenne des langues
--------------------------------------------------------------------
Le 26 septembre 2005 est la Journée européenne des langues, date choisie par le Conseil de l'Europe et la Commission européenne pour sensibiliser les enfants, jeunes et adultes a cette formidable ressource que constitue la richesse linguistique de notre continent. Organisée pour la premiere fois lors de l'Année européenne des langues en 2001, la Journée vise notamment a encourager tout un chacun a apprendre de nouvelles langues dans une perspective de formation tout au long de la vie. Promouvoir le plurilinguisme - au Luxembourg, cette ambition revet une évidence. Le ministere de l'Éducation nationale et de la Formation professionnelle se rallie entierement aux objectifs de la Journée européenne des langues en insistant sur l'importance de l'apprentissage des langues étrangeres en vue d'assurer une meilleure compréhension des cultures et de tirer pleinement profit de la citoyenneté européenne.
"De Wëllefchen an de Fiisschen": un disque en 6 langues distribué aux classes de l'éducation préscolaire et de l'enseignement primaire pour célébrer la Journée européenne des langues
Tout comme les années passées, le ministere célebre la Journée européenne par une action particuliere: dans le but de valoriser la diversité linguistique dans notre pays et nos écoles, un disque en 6 langues racontant l'histoire "De Wëllefchen an de Fiisschen" du poete national Dicks (Edmond de la Fontaine 1823-1891) est distribué a toutes les classes de l'éducation préscolaire et de l'enseignement primaire. La version originale luxembourgeoise est lue par Léon Moulin; un résumé de l'histoire, élaboré par l'auteur Josy Braun, peut etre écouté en allemand, français, anglais, portugais et italien. Le disque met ainsi en valeur une partie des langues parlées par les enfants de notre école en permettant a ceux-ci de découvrir l'histoire "De Wëllefchen an de Fiisschen" dans leur langue maternelle respective tout comme dans des plusieurs langues étrangeres.
L'apprentissage de plusieurs langues reste le principal atout de l'école luxembourgeoise; en meme temps, l'enseignement des langues doit répondre a des défis de plus en plus complexes. Afin de définir les évolutions possibles de l'enseignement des langues dans nos écoles, le ministere a demandé la collaboration des experts du Conseil de l'Europe pour établir un profil de notre politique éducative linguistique. En aucun cas il ne s'agira de limiter la possibilité d'apprendre les langues, ni de faire baisser le niveau des connaissances; l'objectif sera de faire acquérir a chaque éleve un maximum de compétences langagieres sans pour autant transformer ce défi en obstacle infranchissable pour la réussite d'une qualification professionnelle. Afin d'associer au débat toutes les forces vives concernées, une table-ronde avec les experts du Conseil de l'Europe sera organisée début décembre 2005. La présentation du profil de notre politique éducative linguistique est prévue pour printemps 2006.
Vous pouvez consulter cet article sur Internet sous l'adresse:
http://www.gouvernement.lu/salle_presse/actualite/2005/09/26langues/index.htmlService Information et Presse
Gouvernement du Grand-Duché de Luxembourg
3, rue du Saint-Esprit
L-1475 Luxembourg
Tél: +352 478 21 81
Fax: +352 47 02 85
E-mail: mailto:info[zavináč]sip.etat.lu
Internet:
http://www.gouvernement.lu
